Jdi na obsah Jdi na menu
 


Seriál tábor 2009, díl 1.

20. 8. 2009

Již od pátečního rána shon v práci, rychlé nakládání materiálu tady, jinde i onde a co nejrychleji na tábořiště, aby se do večera něco ještě stihlo. Tvářili jsme se radostně, plni energie a krásně odpočatí z běžného pracovního procesu, jsme se těšili na další příjemný víkend plný aktivního odpočinku.

Podle původního plánu, nás čekalo zbourání původní staré a nepoužitelné kuchyně, stavba novétáborové kuchyně, latríny, sklípka,umývárky,  osmi indiánských Tee-Pee a tří podsadových stanů, plus k tomu spousta další práce vesměs úklidového charakteru.

Jenomže těsně před stavěním tábora, se na nás tak trošku přilepila smůla. Cca 14 dnů před ním, se přes údolí přehnala celkem slušná bouře a povodeň dohromady (dneska je to snad móda: 2 v jednom). Výsledkem řádění živlů byl strom, spadlý na táborové stoly (ještě že spadl před táborem), zcela zničená lávka přes potok a především louka zalitá vodou a následně tak trošku rozbahněná.

Takže kromě toho, že bylo zcela nemyslitelné, aby se sekačky místního JZD dostaly na rozbahněnou louku a posekaly nám trávu, ještě navíc přibyla stavba kompletně nové lávky, oprava stolů a hlavně důkladné časové zdržení způsobené celkem obtížným transportem všeho materiálu přes rozbahněnou louku a opakovaným vyhrabáváním zapadlých aut.

Za vydatné pomoci kamarádů a několika obětavých pracantů z řad rodičů jsme se na to vrhli a celkem se nám zadařilo za víkend vše řádně dotáhnout do jakž takž funkčního stavu – včetně posekání nikoliv zrovna malého kusu louky. Pravdou je, že heslo : co nás nezabije, to nás posílí“, měli na jazyku asi všichni zúčastnění od rána do večera. Kdybychom ale věděli co nás ještě čeká, tak bychom to nejspíš brali jenom jako úsměvný trénink psychické i fyzické odolnosti. Ale nebudeme předbíhat, že...

 

Děkujeme tímto hajnému z Kozích hor, panu Kaljankovi, za velmi vstřícný přístup, trpělivost a ochotu při organizaci svozu dřeva na táborové tyče a lávku přes potok.

Dále je na místě poděkování rodičům, kteří nám přijeli pomoci s vlastní stavbou tábora. Nejvíc práce na svá bedra vzal Pavel Bydžovský, který od rána do večera řádil s motorovkou a nejen lávka, ale i kuchyń pod jeho rukama doslova rostla.

Děkujeme také Petru Kostkovi, který si užil spousty „legrace“ s tyčemi zejména při stavbě Tee-peek a také děkujeme panu Dražilovi, který nejenom ochotně opravil stoly, poničené pádem stromu, ale také nějak zařídil, že v neděli přijel bagr, aby nám vykopal latrínu a vsakovačku. Pravda, to jsem na táboře ještě nezažil – holt moderní doba. Za to jsme mu ale byli celkem vděční, protože kopat v místních suťovitých horninách ručně, je opravdu VODVAZ!!

Poděkování si zaslouží také pan Nečesal, který ač v naprosto hrozné náladě, nakonec vyndal i tu lepenku z komína jinak dost povedených a velmi funkčních táborových kamen, které byly jeho dílem. A samozřejmě poděkování si zaslouží i naši kamarádi, kteří nám tam dle svých možností přijeli v hojném počtu pomoci, byť i jen třeba na chvíli.

 

Pár ilustračních a naše úsilí rozhodně nevystihujících fotek z této „working-párty“ je k vidění zde: http://mirazkrha.rajce.idnes.cz/tabor_Pod_Slunecni_skalou_-_2009%2C_staveni/

 

Náhledy fotografií ze složky Stavění tábora 2009

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář